Popis jednoho zápasu - Architectura

POPIS JEDNOHO ZÁPASU/nový mediální obraz Franze Kafky

„Jsem svobodný, a proto jsem ztracen.“
„Lež se nastoluje jako světový řád.“
„Pravda je nedělitelná, proto se sama nemůže poznávat; kdo ji chce poznat, musí být lží.“

18. 09. – 20. 10. 2024
výstava v románském lapidáriu a prvním patře rodného domu FK

umělecké reakce na odkaz tvorby Franze Kafky
kurátor/ Dan Merta
spolupráce na koncepci/ Petra Vlachynská, Jaroslav Prokeš, Jan Stolín, Klára Pučerová, Iva Dvořáková
spolupracující instituce/
Pražský literární dům, Point Gallery, Galerie Ambit

Zahájení výstavy v úterý 17. září 2024 v 19.00 hodin

Point Gallery, Náměstí Franze Kafky 3, Praha 1
Literární performance – Eugen Brikcius
Koncert Hany Frejkové – Jidiš VE TŘECH

Multimediální výstava na motiv pravděpodobně nejstaršího dochovaného textu Franze Kafky z roku 1904 představí v suterénu rodného domu Franze Kafky odkaz jeho díla v kontextu současné české vizuální kultury.

Koncept projektu vychází z filozoficko-literárního odkazu autora a hledá pomocí „vizuální archeologie“ nové vazby, které lze najít jak v samotné stavbě, tak lokalitě bývalého židovského ghetta.

Výstava navazuje na úspěšný multioborový projekt „Za pravdu…“, který spolek Architectura připravil v roce 2019 pro areál Betlémské kaple, v rámci kterého reagovali architekti a umělci na odkaz díla mistra Jana Husa přímo v komplexu spojeném s jeho dílem.

Záměrem výstavy je vytvoření nového příběhu a výkladu stále aktuálního odkazu Franze Kafky, jež vnímavého diváka vyprovokují k zamyšlení o proměně toho kruciálního místa v centru Prahy, které se stalo příkladem turistického vytěžování historie, a to včetně Kafkova díla. Již jen v širším centru narazíme na tři výtvarná díla, která jsou spojena s Kafkou, a pokládají otázku o jejich umělecké kvalitě či důvodu jejich zrodu.

Můžeme se ptát, zda je Kafka pouze „chytře zneužívaný“ v rámci „turistického obrazu Prahy“, nebo to je už jen prostá cynická rezignace postindustriální společnosti na filozofické či intelektuální ideje, kdy již neklademe důraz na originalitu a pravdivost reálného uměleckého díla nebo jeho odkazu.

Povídku „Popis jednoho zápasu“ lze vnímat i jako vstup do Kafkova světa, metaforu

charakterizující jeho dílo a život, i jeho osobní zápas, který „svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu“.

„Rodný dům“ se přirozeně stává exponátem výstavy i specifickou platformu pro pokládání otázek v této velmi „tekuté době“, která je možná více komplikovaná a nečitelná než v době života Franze Kafky. Dům, který je v majetku hlavního města Prahy, prošel nedávno zásadní rekonstrukcí včetně velmi architektonicky cenné struktury suterénu. Nabízí se i paralela „Kafkova lapidária či doupěte“.

Na výstavě jsou zastoupeny díla renomovaných českých tvůrců, ale i studentů Fakulty umění a architektury TU v Liberci. Umělci svými intervencemi reagují na materii a genia loci i okolí „Kafkova domu“, který dokládá mnohovrstevnatost historických vazeb. Tato architektonicko-výtvarná asambláž nabízí i nové čtení historického kontextu v době „postpravdivé“.

autoři/
Eugen Brikcius
Veronika Bromová
Jiří David
Milena Dopitová
Martin Falář
Michala Filingerová
Roman Franta
Karel Hladík
Aleš Hnízdil
Jasanský Polák
Ivan Kafka
Vladimír Kokolia
Jiří Kovanda
Adéla Marešová
Barbora Nahálková
Karel Nepraš
Jaroslav Prokeš
Rafani
Beata Rážová
Jan Šerých
Ondřej Karel Šimánek
Prague Idiots
Marek Vašut
Petra Vlachynská
Jiří Votruba
Filip Zeman