Zahájení výstavy a debata proběhne v pátek 1. listopadu v 18 hodin v sále v Brillovce.
Úvodní slovo: kurátor výstavy Dan Merta Po zahájení výstavy proběhne debata s řečníky: Dan Merta – autor výstavy, zakladatel spolku ARCHITECTURA.cz Richard Vodička – kurátor a teoretik umění, designu a architektury volně svázaný s edukační a výstavní platformou Pole designu / EGOÉ Karel Janča – architekt, autor konverze objektu Brillovka
kurátor/ Dan Merta
Výstava věnovaná více než 40 příkladům úspěšných konverzí industriální architektury na kulturní centra.
Praha Holešovická tržnice, Kunsthalle Praha, La Fabrika, Fórum Karlín, Centrum současného umění DOX, Pragovka Art District ČR Dolní oblast Vítkovice, 14|15 Baťův institut, Automatické mlýny Pardubice, DEPO2015, Uhelný mlýn a Kotelna v Libčicích nad Vltavou, EPo1, Brillovka, Wannieck Gallery, Pole designu Bílovice, The Distillery, PLATO Ostrava, Moving Station Plzeň, Areál Procházkovy továrny v Humpolci, Areál Jabloneček, Centrum stavitelského dědictví Plasy Norsko Kistefos Museum, areál Papirbredden v Drammen, Rockheim Museum, oblast podél řeky Akeru v Oslu, Kaviar Gallery, Kunstsilo Kristiansand, Bomuldsfabriken Kunsthall Arendaal Island Reykjavik Art Museum Hafnarhús, Marshall House Evropa Areál Pfefferberg Berlín, Matadero Madrid, Tour and Taxis (Gare Maritime) Brusel, Tate Modern London, Maritime Museum of Denmark, Kasárne/Kulturpark Košice, Tabačka Košice, Zollverein, Fondazione Prada Milano, Museum de Pont Tilburg, Muzeum Śląskie w Katowicach.
POPIS JEDNOHO ZÁPASU/nový mediální obraz Franze Kafky
„Jsem svobodný, a proto jsem ztracen.“ „Lež se nastoluje jako světový řád.“ „Pravda je nedělitelná, proto se sama nemůže poznávat; kdo ji chce poznat, musí být lží.“
18. 09. – 20. 10. 2024 výstava v románském lapidáriu a prvním patře rodného domu FK
umělecké reakce na odkaz tvorby Franze Kafky kurátor/ Dan Merta spolupráce na koncepci/ Petra Vlachynská, Jaroslav Prokeš, Jan Stolín, Klára Pučerová, Iva Dvořáková spolupracující instituce/ Pražský literární dům, Point Gallery, Galerie Ambit
Zahájení výstavy v úterý 17. září 2024 v 19.00 hodin
Point Gallery, Náměstí Franze Kafky 3, Praha 1 Literární performance – Eugen Brikcius Koncert Hany Frejkové – Jidiš VE TŘECH
Multimediální výstava na motiv pravděpodobně nejstaršího dochovaného textu Franze Kafky z roku 1904 představí v suterénu rodného domu Franze Kafky odkaz jeho díla v kontextu současné české vizuální kultury.
Koncept projektu vychází z filozoficko-literárního odkazu autora a hledá pomocí „vizuální archeologie“ nové vazby, které lze najít jak v samotné stavbě, tak lokalitě bývalého židovského ghetta.
Výstava navazuje na úspěšný multioborový projekt „Za pravdu…“, který spolek Architectura připravil v roce 2019 pro areál Betlémské kaple, v rámci kterého reagovali architekti a umělci na odkaz díla mistra Jana Husa přímo v komplexu spojeném s jeho dílem.
Záměrem výstavy je vytvoření nového příběhu a výkladu stále aktuálního odkazu Franze Kafky, jež vnímavého diváka vyprovokují k zamyšlení o proměně toho kruciálního místa v centru Prahy, které se stalo příkladem turistického vytěžování historie, a to včetně Kafkova díla. Již jen v širším centru narazíme na tři výtvarná díla, která jsou spojena s Kafkou, a pokládají otázku o jejich umělecké kvalitě či důvodu jejich zrodu.
Můžeme se ptát, zda je Kafka pouze „chytře zneužívaný“ v rámci „turistického obrazu Prahy“, nebo to je už jen prostá cynická rezignace postindustriální společnosti na filozofické či intelektuální ideje, kdy již neklademe důraz na originalitu a pravdivost reálného uměleckého díla nebo jeho odkazu.
Povídku „Popis jednoho zápasu“ lze vnímat i jako vstup do Kafkova světa, metaforu
charakterizující jeho dílo a život, i jeho osobní zápas, který „svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu“.
„Rodný dům“ se přirozeně stává exponátem výstavy i specifickou platformu pro pokládání otázek v této velmi „tekuté době“, která je možná více komplikovaná a nečitelná než v době života Franze Kafky. Dům, který je v majetku hlavního města Prahy, prošel nedávno zásadní rekonstrukcí včetně velmi architektonicky cenné struktury suterénu. Nabízí se i paralela „Kafkova lapidária či doupěte“.
Na výstavě jsou zastoupeny díla renomovaných českých tvůrců, ale i studentů Fakulty umění a architektury TU v Liberci. Umělci svými intervencemi reagují na materii a genia loci i okolí „Kafkova domu“, který dokládá mnohovrstevnatost historických vazeb. Tato architektonicko-výtvarná asambláž nabízí i nové čtení historického kontextu v době „postpravdivé“.
autoři/ Eugen Brikcius Veronika Bromová Jiří David Milena Dopitová Martin Falář Michala Filingerová Roman Franta Karel Hladík Aleš Hnízdil Jasanský Polák Ivan Kafka Vladimír Kokolia Jiří Kovanda Adéla Marešová Barbora Nahálková Karel Nepraš Jaroslav Prokeš Rafani Beata Rážová Jan Šerých Ondřej Karel Šimánek Prague Idiots Marek Vašut Petra Vlachynská Jiří Votruba Filip Zeman
K projektu vzniká za podpory Ministerstva kultury v rámci Národního plánu obnovy dokumentární film režiséra Jana Březiny.
podpora projektu/
Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, hlavní město Praha, Městská část Praha 1
Urbanisticko-sociálně-politologická a navíc edukativní inscenace
Na počátku byl krtek. Pak přišli uhlobaroni, velkotovárníci, oceláři, hutníci, horníci, „chlapi z celejch Čech“, dělnické bouře, Luftwaffe, hokej, komunisti, Stehlík a nakonec bankrot. Jak ale vypadá dvěstěpadesát let historie v 70 minutách v dělnické šatně Poldi? Kvalifikovaně vás provedou Venca, Luba, Standa, mladej a spousta dalších.
nová publikace věnovaná architektonickému prostoru a tvorbě i odkazu Adolfa Loose
Kniha se tematicky zaměřuje na tvorbu Adolfa Loose v širších souvislostech, jež vedou až k současnému architektonickému dění. Jednotliví autoři a autorky mezinárodního kolektivu se soustředili jak na jeho ideje a tvorbu, tak na příklady přímých i méně zřejmých návazností na jeho dílo. Hlavním scelujícím prvkem je vazba k prostoru v architektuře, jenž se stal klíčovým bodem architektonického myšlení na konci 19. a na začátku 20. století.
Kniha zahrnuje ukázky Loosovy tvorby, dále texty historiků architektury a architektů věnujících se Loosovu dílu dlouhodobě také teoreticky (Hermann Czech, Petr Domanický, Jana Laubová, Christopher Long, Dan Merta, Martina Mertová, Maria Szadkowska, Yoshio Sakurai, Filip Šenk, William Tozer) a praktikujících architektů, kteří s koncepty a idejemi architektonického prostoru pracují a dále je rozvíjejí (Alberto Campo Baeza, Sou Fujimoto, Momoyo Kaijima, Mauricio Pezo and Sofía von Ellrichshausen).
Nová publikace, jejíž vznik inicioval spolek Architectura a vydal ji ve spolupráci se společností Akontext a Technickou univerzitou v Liberci, přímo navazuje na online výstavu konanou v omezené podobě v době lockdownu v Galerii Jaroslava Fragnera u příležitosti 150 let od narození Adolfa Loose (10. 12. 1870 v Brně – 23. 8. 1933 Kalksburg u Vídně). Grafiky se opět ujal sochař a grafik Jiří Příhoda.
Putovní výstava Salonu dřevostaveb spojená s exkurzí a debatou
Vernisáž 19. 10. 2023/ 17:00
odpolední exkurze po místních dřevostavbách od 12:00!
odborná debata za účasti Kamila Mrvy (architekt), Vojty Dorňáka (majitel Klouboucké lesní), Pavla Horáka (architekt a jednatel Prodesi/Domesi) a Radka Hegmona(šéfdesignér a majitel Egoé).
Salon dřevostaveb s produkční podporou platformy Pole designu pořádá architektonickou výstavu s názvem Dřevostavby na dřevostavbě, která veřejnosti představí 39 vybraných dřevostaveb, s důrazem na českou a slovenskou architektonickou scénu. Záměrem akce je přiblížit dostupnost, užitnou i estetickou hodnotu takového způsobu stavitelství, a ukázat přednosti a perspektivu dřevostaveb jako udržitelné formy výstavby jak v oboru individuální bytové, tak v oblasti veřejných, komerčních a vícepodlažních budov.
Mezi ateliéry prezentovanými na výstavě, jsou: Fránek Architekt, Aulík Fišer architekti, Kamil Mrva Architects, Atelier 111 architekti, OBJEKTOR ARCHITEKTI, Prodesi/Domesi, Ateliér VAN JARINA, Kubis architekti, Createrra, MVArchitektura, MOLO Architekti, Archcon atelier, GRAU Architects, DDAANN architects, AEIOU, Třiarchitekti, Archteam, Stempel & Tesař architekti, Studio Ark, Modulora a další.
Výstava bude přístupná veřejnosti do 2. 1. 2024 v areálu společnosti Egoé, střecha budovy F, Bílovice č.p. 519.
